Tajemství tvaru sněhových vloček

Sněhové vločky začínají svůj pomíjivý život jako částečky prachu nebo kondenzační centra, vznikající zabržděním částic kosmického záření v zemské atmosféře. Protože u nejmenších částic síly povrchového napětí překonávají asymetrii vyplývající z tvaru molekul a snaží se krystalek sbalit do tvaru kapky, vločky nejprve vznikají jako malé osmi- až dvanáctiboké hranolky, v jejichž středu lze pozorovat náznaky spirálové poruchy struktury krystalu, ze které částice rostou (viz obr. níže). Uprostřed vloček bývá pod mikroskopem vidět zárodečné jádro částice prachu, který lze z roztálého sněhu izolovat filtrací. [ více ]

sobota 28. listopad 2009 20:47 | Reputace článku: 17,09

Historie objevu neuronu

Objev neuronu je pro české země památný především tím, že se na něm významně podílel známý český vědec a fyziolog, Jan Evangelista Purkyně. Po většinu devatenáctého století probíhala mezi vědci debata o povaze a organizaci nervového systému. Jedna skupina, tzv. retikularisté věřili, že se nervový systém skládá z velké souvislé sítě tkáně zvané retikulum. Druzí tzv. neuronisté tvrdili, že je tvořen z různých částí nebo buněk. V roce 1838 Theodor Schwann a Matthias Schleiden navrhli, aby za základní funkční jednotku veškerých živých organismů byla považována buňka - lidský mozek však byl považován za výjimku až do konce 19. století.[ více ]

neděle 22. listopad 2009 04:36 | Reputace článku: 13,29

Čím se zabývá optogenetika?

Neurofyziologie byla dosud vesměs odkázána jen na záznam aktivity neuronů. Záznamy se poté dávaly do korelací s vjemy, akcemi a poznávacími schopnostmi a zpětně vyhodnocovali. Vědci nyní mají již mnohem mocnější nástroj ke studiu pochodů v neuronových sítích: mohou neurony přímo aktivovat metodou cílené fotostimulace neuronů. Přitom jde o to, že záblesk světla je použit k uvolnění molekul uvnitř vybraných neuronů, které následně stimulují jejich aktivitu. Nejde tu o nic menšího, než o řízené propojení mozků vyšších živočichů s počítačem a to oběma směry - doslova umožnit jim žít v Matrixu.[ více ]

úterý 17. listopad 2009 02:42 | Reputace článku: 13,00

Éter a evoluční teorie 3 - fyzikální model evoluce

V předchozích příspěvcich (1, 2) bylo uvedeno několik argumentů, proč éterová teorie považuje vznik života za pokračování evoluce neživé hmoty. Při hledání nejpravděpodobnější cesty, kterou život na naší planetě mohl vyvinout můžeme v poslední době zaznamenat trend, který prosazuje molekulární cestu evoluce, tzv. mikroevoluce. Tento trend je dán pronikavými úspěchy vědy v oblasti biochemie a molekulární biologie. Pokud se však živá hmota vyvinula z neživé, neměli bychom zapomínat ani na fyzikální aspekty evoluce. Éterová teorie v tomto ohledu nabízí několik jednoduchých vodítek.[ více ]

pondělí 16. listopad 2009 16:30 | Reputace článku: 12,07

Jak vypadá sopka uprostřed pouště?

Ve stručnosti řečeno, velmi nápadně. Wau an Namus (arabsky "oáza moskytů") je sopečná kaldera, která ční jako záhadný černý flek o průměru 40 km skoro přesně geografického středu Saharské pouště jižně od vulkanického pole Haruj ve středu Lybie. Je dost velká i výrazná na to, aby ji bylo možné spatřit z vesmíru na oběžné dráze Země. Kalderu tvoří systém asi třiceti menších vulkánů, a naposledy byla činná v holocénu[ více ]

neděle 15. listopad 2009 14:49 | Reputace článku: 14,64

Éterová teorie a supersymetrie

O supersymetrii (zkráceně SUSY) se v poslední době často mluví v souvislosti teorií strun a jejím důkazu na urychlovači LHC. Jde však o spinorové rozšíření kvantové mechaniky, které je na strunové teorii zcela nezávislé a původně bylo navrženo pro teorii tzv. kvantové elektrodynamiky (QED) ruskými fyziky Golfandem a  Likhtmanem (a v důsledku tehdejší izolace zemí východního bloku nezávisle na nich Gervaisem a Sakitou a dalšími) - je to tedy model již téměř 40 let starý a dnes je nedílnou součástí tzv. Standardního modelu částic. Strunaři často rádi prezentují potvrzení supersymetrie na urychlovači LHC jako důkaz své teorie - skutečnost je ale taková, že na tento výsledek čekají teoretici i celé řady dalších kvantových teorií pole.[ více ]

neděle 15. listopad 2009 03:19 | Reputace článku: 13,28

Optické kabely a solitony

Optické kabely jsou základem internetu a v poslední době prodělaly bouřlivý vývoj. Z původních tzv. mnohavidových vláken, ve kterých se paprsek světla potácel na principu totálního odrazu se poměrně rychle vyvinuly v gradientní vlákna, ve kterých se paprsek neodráží, ale plynule láme gradientem indexu lomu do středu, díky čemuž světelný paprsek vlákno nikdy nemůže opustit, ani když se vlákna navzájem dotýkají, což silně omezuje světelné ztráty při vedení světla kabelem. Ale i v tomto případě stále ještě vadí to, že se jednotlivé fotony podél vlákna šíří po různě dlouhé dráze, v důsledku čehož se světelný puls postupně rozplývá do větší oblasti.[ více ]

pátek 13. listopad 2009 21:59 | Reputace článku: 13,62

Éterová teorie a gravitace

Gravitace je v éterové teorii případem obecného stínícího mechanismu, tzv. supergravitace, který se v případě gravitace uplatňuje ve třech rozměrech časoprostoru. K tomuto principu můžeme dojít např. následující úvahou: Ačkoliv se často uvádí, že gravitaci nemůže nic vzdorovat, není tomu tak. Gravitačnímu hroucení masivních hvězd např. úspěšně brání tlak jejich záření, který je s jejich gravitací v rovnováze. Ovšem hvězdy vyzařují na úkor své hmoty, doslova se ve vakuu rozplývají na záření a jejich teplota postupně klesá. Gravitace pak v určitém místě hvězdy převáží a tlak záření zbytek hmoty odfoukne do vesmíru.[ více ]

úterý 10. listopad 2009 01:15 | Reputace článku: 12,67

Éter a strunová teorie pole

Fyzikální ústav Akademie věd zve na přednášku Martina Schnabla "Letmý pohled na teorii strun" ve středu dne 11. listopadu 2009 v 15:00 hod. v přednáškovém sále Fyzikálního ústavu AV ČR, Na Slovance 2, Praha 8. Martin v roce 2007 získal grant EURYI ve výši 755 tisíc Euro, které mu byly poskytnuty na pět let vědecké práce. Rozhodl se vrátit z Princetownu do Prahy spolu se dvěma postdoktorandy z USA a Belgie a na FÚ AV založit vědeckou skupinu studující teorii strunového pole.[ více ]

neděle 8. listopad 2009 20:52 | Reputace článku: 13,59

Novinky o prstencích Saturnu

Současné období Saturnovy rovnodennosti nabízí nové možnosti pro podrobné pozorování prstenců Saturnu sondou Cassini. Protože sluneční světlo dopadá na Saturn téměř v rovině rotace planety a jejího disku, zvýrazňuje svými stíny všechny nepravidelnosti jejich povrchu. Saturnovy prstence tvoří obrovská rovina řídce rozsetých shluků ledových částic až ledových balvanů o velikosti několik centimetrů až jednotek metrů, které se neustále zvolna shlukují a zase rozpadají. Bílá barva ledu je příčinou odrazivosti a výborné viditelnosti prstenců.[ více ]

neděle 8. listopad 2009 01:38 | Reputace článku: 12,63