Éter a teorie vědomí

V éterové teorii se uplatňuje princip "Simillia simillibus observatur", což lze intepretovat jako "Podobné interaguje s podobným". Abychom mohli pozorovat, chápat a předvídat okolní svět, měli bychom s ním být kompatibilní, tak říkajíc vyladěni na stejnou vlnovou délku. Proto není příliš zvláštní, že se už od poloviny 60. let fyzici a fyziologové pokoušejí aplikovat principy kvantové mechaniky na teorii vědomí. Nejsou v tom dosud úspěšní, protože současná věda nerozumí příliš ani podstatě vědomí, ani kvantové mechaniky. Jaký náhled do této oblasti vnáší éterový model?[ více ]

sobota 10. říjen 2009 12:30 | Reputace článku: 11,39

Éterová teorie a polovodiče

Polovodičové obvody jsou všude kolem nás, tvoří fyzický základ informatiky a světa počítačů. Ale ruku na srdce, kdo dokáže srozumitelně objasnit jejich chování? Dnes se o to pokusíme s použitím éterového modelu, který nás dovede k návodu, jak si sestavit kapalinový model diody. Přes svou jednoduchost tento princip dosud nebyl ve fyzikální literatuře publikován - což mj. demonstruje, že současná fyzika má určitou psychickou bariéru před používáním částicových modelů i tam, kde by podstatně zjednodušily pochopení situace.[ více ]

čtvrtek 8. říjen 2009 22:09 | Reputace článku: 11,05

Éterová teorie a supravodivost

Model částicového prostředí může vnést nové pohledy i mimo abstraktní svět teoretické fyziky. Jedním takovým pohledem je éterový model vysokoteplotní supravodivosti. Supravodivost je stav, kdy se za nízkých teplot v některých materiálech začnou elektrony vodičem pohybovat bez odporu. Za nízkých teplot funguje poměrně dobře tzv. BCS teorie pojmenovaná podle počátečních písmen jmen svých autorů, která supravodivost vysvětluje tvorbou tzv. Cooperových párů. [ více ]

středa 7. říjen 2009 21:23 | Reputace článku: 10,70

Éter a dva rozměry času

V laických představách tvoří čas abstraktní nesymetrickou veličinu, která plyne stále stejným směrem. Někdy se proto označuje jako tzv. šipka času. Současná teoretická fyzika však rozlišuje ne jeden, ale hned několik směrů času: radiační, termodynamickou, kosmologickou nebo psychologickou šipku času, které se liší podle kontextu teorie, která je používá. V poslední době se objevilo několik teorií, které dokonce uvažují, že ve vesmíru plyne několik šipek času zároveň. Jak je to možné a jak se k těmto modelům staví éterová teorie?[ více ]

úterý 6. říjen 2009 21:15 | Reputace článku: 13,21

Éterová teorie a víra v Boha

Tento příspěvek je inspirovaný nedávným článkem pana Roberta Hodanka "Odporuje věda víře v Boha?" na jeho blogu. Pokud definujeme náplň vědy jako logické zdůvodňování faktů, pak víra v cokoliv je sémantickým opakem vědy, protože víra je přijímání faktu bez ohledu na logiku. Racionální věřící, za kterého se pan Hodanko pokládá je tedy to, čemu se v sémantice říká protimluv, čili oxymoron.[ více ]

úterý 6. říjen 2009 00:51 | Reputace článku: 14,97

Éter a záblesky gamma záření

Kosmické záblesky gamma záření samy o sobě patří k nevyřešeným záhadám současné fyziky. Představují největší známou koncentraci energie ve vesmíru, která se vymyká současným teoriím. Předpokládá se, že záblesky vznikají gravitačním hroucením velmi hmotných hvězd, nebo srážkami černých děr. Bylo odhadnuto, že při jejich vzniku v několika sekundách dojde k vyzáření energie odpovídající anihilaci hvězdy o hmotnosti Slunce. Dnes se však nebudu zabývat vznikem, ale způsobem, jakým se tyto zálesky dokážou propagovat na neuvěřitelné vzdálenosti.[ více ]

pondělí 5. říjen 2009 20:54 | Reputace článku: 12,68

Éter a klidová hmotnost fotonu

Jak již bylo vysvětleno dříve, foton je vlnový balík elektromagnetických vln, tzv. soliton, který se prostředím kvantové pěny tvořící vakuum šíří bez rozptylování jako skutečná hmotná částice. Hmotnost fotonu za pohybu se projevuje tlakem záření, kterým světlo působí na hmotnou překážku jako je solární plachetnice. Ale jak je tomu s hmotností fotonu v klidu? V současné fyzice je foton považován za částici, která zprostředkovává elektromagnetickou interakci nekonečného dosahu. Takový boson by měl mít za všech okolností nulovou klidovou hmotnost - jaká je však skutečnost?[ více ]

neděle 4. říjen 2009 20:54 | Reputace článku: 14,47

Éter, gravitační zákon a další rozměry časoprostoru

Prostor ve kterém žijeme, je běžně považován za třírozměrný. Moderní fyzikální teorie, jako např. teorie strun však běžně pracují s dalšími dimenzemi času i prostoru. Jak skryté rozměry časoprostoru předpovídá éterová teorie? A jak souvisejí s naším chápáním gravitace?[ více ]

neděle 4. říjen 2009 16:47 | Reputace článku: 14,98

Éter a perspektiva pozorování

V běžném životě se často setkáváme s rozdílnými názory na tutéž situaci. Např. účastník dopravní nehody bude často popisovat tutéž událost různě podle toho, zda nehodu zavinil nebo ne, zatímco nezúčastněný pozorovatel si při popisu bude zachovávat odstup. Éterová teorie vysvětluje, že rozdílné předpovědi fyzikálních teorií jsou často způsobeny rozdílem v geometrické perspektivě pozorování téhož jevu, což však nemusí znamenat, že jsou obě teorie chybné, mají pouze omezený obor své platnosti.[ více ]

sobota 3. říjen 2009 07:55 | Reputace článku: 9,98

Éter a speciální teorie relativity

V předchozí části bylo vysvětleno, že pohybující objekty kolem sebe promíchávají vakuum tvorbou deBroglieho vlny a tím kolem sebe zahušťují kvantovou pěnu, což vede ke vzniku difrakčních obrazců v rozložení částic po jejich průchodu dvojitou štěrbinou. Kvantová mechanika je však konceptem deBroglieho vlny úzce propojena se speciální relativitou a deBroglieho vlnou lze vysvětlit i klíčové jevy speciální relativity jako nárůst hmotnosti nebo zkracování délky či dilatace času v okolí pohybujících se objektů.[ více ]

čtvrtek 1. říjen 2009 22:24 | Reputace článku: 9,87

Éter a kvantová mechanika 2 - dvouštěrbinový experiment

Známý pokus s dvojitou štěrbinou patří ke klíčovým experimentům, kterým se demonstruje vlnově-částicový charakter kvantové mechaniky. V podstatě při něm jde o to, že hmotná částice po průchodu dvojicí štěrbin uspořádaných rovnoběžně vedle sebe nedopadají na stínítko za štěrbinami zcela náhodně, nýbrž tam postupně vytvoří difrakční obrazec podobný interferenční proužkům, který po průchodu dvojitou štěrbinou vytvoří paprsek světla. Částice hmoty se tedy při pokusu chovají částečně jako vlny energie.[ více ]

čtvrtek 1. říjen 2009 18:08 | Reputace článku: 13,32

Éter a kvantová mechanika

Ačkoliv se to v současných učebnicích běžně neuvádí, teorie relativity i kvantová mechanika mají svoje kořeny v éterové teorii. Základní rovnice obou teorií byly odvozeny éteristy při úvahách o šíření vln éterem. Zatímco H. Lorentz i po převzetí svých transformačních rovnic Albertem Einsteinem do teorie relativity dál (neúspěšně) pokračoval ve vývoji éterové verze teorie relativity, E. Schrodinger se po zveřejnění své rovnice od jejích důsledků distancoval a dokonce se nechal veřejně slyšet, že "lituje, že s tím (tj. s kvantovou mechanikou) měl kdy co společného".[ více ]

středa 30. září 2009 00:18 | Reputace článku: 13,01

Éter a teorie Velkého třesku

V éterové teorii je nekonečno jediným (celým) číslem, které nevyžaduje žádné další vysvětlení. Éter je tedy nekonečně hustý, horký, rozsáhlý a starý. To ale neznamená, že pozorovatelná část vesmíru je nekonečně velká nebo stará, protože my sami jsme jen nekonečně malou částí vesmíru a tak můžeme pozorovat a přímo interagovat jen s nekonečně malou součástí nekonečného celku. V konečném výsledku je tak pozorovatelná část vesmíru konečná a ohraničená stejně jako my sami.[ více ]

úterý 29. září 2009 01:22 | Reputace článku: 14,13

Éterová teorie a gravitační vlny

Pomocí éterové teorie si vysvětlíme, co to jsou gravitační vlny, čím se liší od vln světla a zda je možné, že je doposud vědci neobjevili. V každém částicovém prostředí, éter nevyjímaje se šíří vždy dva druhy vln: povrchové a podélné. Povrchové vlny jsou pomalé, ale mohou přenášet velké hustoty energie, tím větší, čim výraznější je gradient hustoty prostředí, podél kterého se šíří. Jsou to tzv. příčné vlny, protože kmitají vždy kolmo na směr svého šíření.[ více ]

pondělí 28. září 2009 23:55 | Reputace článku: 12,38

Éterová teorie a časoprostor

V předchozím článku jsme si ukázali, jak éterová teorie umožnuje jednoduše vysvětlit modelem šíření vln na vodní hladině postulát konstantní rychlosti světla teorie relativity. Nyní si ukážeme, jak tento model lze snadno použít i pro vysvětlení pojmu časoprostor známého z teorie relativity.[ více ]

sobota 26. září 2009 13:51 | Reputace článku: 15,57

Éter a konstantní rychlost světla

Jedním z hlavních důvodů pro odmítnutí éterové teorie na počátku minulého století byl negativní výsledek Michelson-Morleyho pokusu, kterým bylo při šíření světla na povrchu Země dokázáno, že rychlost světla ve vakuu nezávisí na rychlosti a směru pohybu zdroje světla nebo jeho pozorovatele. Zatímco pří šíření vln hmotným prostředím, třeba při šíření vln na hladině řeky se rychlosti vln sčítá s rychlostí prostředí (vlny na hladině jsou strhávány pohybem řeky). Z tohoto rozporu fyzici usoudili, že chování vakua odporuje chování hmotného prostředí a tím pádem i předpovědím éterové teorie.[ více ]

sobota 26. září 2009 12:45 | Reputace článku: 10,62

Éter jako fraktál

Částice v éterové teorii neexistují jako definované bodové objekty, protože jsou tvořeny fluktuacemi hustoty dalších částic. To dává éterové teorii implicitní charakter a vysvětluje fraktální povahu pozorovatelné reality.[ více ]

středa 23. září 2009 02:04 | Reputace článku: 9,55

Neomezená složitost éteru

Již při letmém nahlédnutí na systém částic v plynu nám neunikne, že jejich chování - ačkoliv se zjevně řídí velmi jednoduchými principy - se rychle stává nepředvídatelné a prakticky náhodné. Éterová teorie této vlastnosti může využít pro modelování velmi složitých soustav, včetně lidského mozku. V tomto článku si vysvětlíme, proč tomu tak je.[ více ]

středa 23. září 2009 00:42 | Reputace článku: 10,67

Úvod do éterové teorie

Éterová teorie byla klasickou teorií do konce předminulého století. Dnes se k ní vracíme, protože umožnuje velmi jednoduše vysvětlit složité koncepty moderní fyziky a poskytuje některé předpovědi, které jsou v současných teoriích nedostupné nebo příliš neurčité.[ více ]

středa 23. září 2009 00:17 | Reputace článku: 11,37