Rizika geneticky modifikovaných organismů

Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, zkr. GMO) je organismus, jehož DNA byla úmyslně změněna, a to způsobem, kterého nelze dosáhnout přirozeným způsobem. V Čechách existuje silná lobistická skupina pro podporu GMO produktů, soustředěná kolem sdružení Biotrin financovaného částečně společností Monsanto a jejich propagátorů, jmenovitě prof. Jaroslava Drobníka a Jaroslava Petra, který často publikuje v internetovém magazínu OSEL, Neviditelný Pes i jinde. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskuzí. Cílem tohoto článku je poukázat na skrytá rizika spojená s využíváním GMO v širších souvislostech.[ více ]

pondělí 28. prosinec 2009 23:26 | Reputace článku: 14,42

Jak vypadá virus chřipky?

V elektronovém mikroskopu při 80.000 násobném zvětšení virus chřipky vypadá jako malá štětinatá koule nebo kartáč. Na konci štětinek můžeme rozeznat drobné paličky, které se chovají ve styku s živými buňkami jako háčky a nalepují se na ně. Jsou tvořeny dvěma specifickými bílkovinami hemaglutininem (H) a neuraminidázou (N). Od obou bílkovin existuje několik variant, které jsou označovány číslicemi - což vede na velký počet kombinací a variant chřipkového viru. Jen několik z nich se ale stávají nakažlivé i pro člověka - např. asijský virus ptačí chřipky nese označení H5N1, virus prasečí chřipky H1N1.[ více ]

úterý 1. prosinec 2009 04:27 | Reputace článku: 13,01

Historie objevu neuronu

Objev neuronu je pro české země památný především tím, že se na něm významně podílel známý český vědec a fyziolog, Jan Evangelista Purkyně. Po většinu devatenáctého století probíhala mezi vědci debata o povaze a organizaci nervového systému. Jedna skupina, tzv. retikularisté věřili, že se nervový systém skládá z velké souvislé sítě tkáně zvané retikulum. Druzí tzv. neuronisté tvrdili, že je tvořen z různých částí nebo buněk. V roce 1838 Theodor Schwann a Matthias Schleiden navrhli, aby za základní funkční jednotku veškerých živých organismů byla považována buňka - lidský mozek však byl považován za výjimku až do konce 19. století.[ více ]

neděle 22. listopad 2009 04:36 | Reputace článku: 13,29

Čím se zabývá optogenetika?

Neurofyziologie byla dosud vesměs odkázána jen na záznam aktivity neuronů. Záznamy se poté dávaly do korelací s vjemy, akcemi a poznávacími schopnostmi a zpětně vyhodnocovali. Vědci nyní mají již mnohem mocnější nástroj ke studiu pochodů v neuronových sítích: mohou neurony přímo aktivovat metodou cílené fotostimulace neuronů. Přitom jde o to, že záblesk světla je použit k uvolnění molekul uvnitř vybraných neuronů, které následně stimulují jejich aktivitu. Nejde tu o nic menšího, než o řízené propojení mozků vyšších živočichů s počítačem a to oběma směry - doslova umožnit jim žít v Matrixu.[ více ]

úterý 17. listopad 2009 02:42 | Reputace článku: 13,00

Tajemství barev podzimního listí

Mnoho stromů na podzim shazuje listy. Na konci řapíku se tvoří vrstva buněk (na obrázku níže je obarvena červeně), která list od stromu doslova odstřihne. Není teda pravda, že "podzimní vítr listy rve", jak praví básník - ale stromy se listů samy aktivně zbavují, aby omezily výpar, protože jejich kořeny nemohou v zimním období zajišťovat dostatek vláhy. Životnost jehlicovitých listů je oproti listům listnatých stromů značná, až deset let. Pevná pokožka jehličí zabraňuje nadměrnému odpařování vody a povrch jehlic je často chráněn ještě voskovou vrstvou. Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité, jako má stálezelený keř zimolez nebo cesmína ostrolistá, pěstovaná v parcích.[ více ]

sobota 31. říjen 2009 20:51 | Reputace článku: 13,33

Rozpustné kloubní implantáty

Ve vyspělých zemích se zlomeniny v okolí kloubů fixují pomocí svorek z korozivzdorných ocelí nebo titanových implantátů, kterými se postižené části kostí (rozštěpy) stáhnou dohromady. Nevýhodou tohoto postupu je nutnost druhé operace spojené s vyjmutím implantátu, jakmile zlomené části kostí srostou. Existuje ale i jiné, napohled odvážnější řešení: nechat kovové části v organismu jednoduše rozpustit.[ více ]

neděle 4. říjen 2009 15:52 | Reputace článku: 11,05

Rostlinný katapult rekordmanem ve zrychlení

Svída kanadská (Dřín kanadský, Cornus canadensis) je nenáročný keřík se vzhledem byliny, pocházející z severních a arktických oblastí Severní Ameriky, kde roste jako podrost v lesích. Na podzim se mu listy zbarvují do červena a vytvářejí tak zajímavý barevný efekt ve výsadbách, vhodný do stinných, vlhčích míst v zahradě pod keře nebo stromy do kyselejší půdy.[ více ]

sobota 26. září 2009 17:39 | Reputace článku: 9,88